Kdybych si měla vybrat jeden "divoký" nápoj, který jsem si oblíbila a ke kterému se neustále vracím, tak je to čaj z pražených šípkových větviček. Říkáme mu doma "větvičkový". Jemný, trochu kouřový a přitom výrazný. Hladivý, zásaditý se schopností ulevit překyselenému tělu, když zrovna jíte moc ovoce nebo vánočních jídel a cukroví.
Pozdě na podzim a brzo zjara, kdy jsou větve šípkových růží holé, je ta správná doba na jejich sběr. Třeba při procházkách nebo lovu samotných šípků.
Odvar ze šípkových větviček připomíná některým čaj kukicha, jiným zase pu-erh. Ať tak, či onak, věřím, že vás osloví svou příjemnou a nezvyklou chutí a rozšíří váš repertoár nápojů z darů přírody.
Sběr a příprava šípkových větviček
Vybavení: rukavice, zahradnické nůžky, košík, plech, pánev
Zahradnickými nůžkami ustřihněte celé větvičky šípků. Doporučuju spíše tenčí. Lépe se stříhají i praží a více se jich vejde do sklenice.
Jednotlivé větvičky nastříhejte na několikacentimetrové kousky.
Ty nechte uschnout na tácu nebo na plechu. Stačí při pokojové teplotě, schnou dobře.
Usušené kousky nasucho opražte na pánvi, příp. v troubě na plechu. Pozor na teflon, ten by trny šípků snadno poškrábaly.
Po pražení kousky větviček jemně ztmavnou, sem tam se objeví tmavé opečené kousky. Začnou také jemně sladce a šípkově vonět.
Pokud chcete šípkové větve zpracovat celé venku a na "divoko", můžete na pražení využít oheň či žhavé uhlíky. Na tohle se nejlépe hodí litinová pánev či tál. Díky kouskům popela pak čaj získá ještě další úroveň kouřového aromatu ;)
Vystydlé opražené větvičky skladujte ve sklenici či plechovce. Vydrží nekonečně dlouho.
Vaření větvičkového čaje
Ze sklenice si opatrně vezměte několik opražených větviček (5-10) a dejte je do hrnce velikosti konvice. Ano, píchají ;)
Zalejte vodou a přiveďte k varu.
Vařte 10 - 15 minut.
Čaj bude nejdříve světlý, postupně louhováním tmavnout (viz foto).
Užijte si svůj větvičkový čaj, nejlépe teplý. Samotný, s kdoulovcem nebo trochou mléka.
Z uvařených větviček můžete zkusit připravit ještě druhý odvar, bude slabší než ten první.
Ať vás objevování a sběr jedlých darů přírody baví!
Denisa, Divoženka v kuchyni
PS: Za tenhle čaj převelice děkuju Kamile Brotánkové a jejímu šípkovému článku na webu Hliněná kuchyň, které už z internetů zmizel.
Chcete-li emailem dostávat podobné sezónní tipy na sběr a zpracování jedlých darů přírody, přihlaste se k odběru divoženkovského mailingu.
Pokud byste se mnou chtěli potkat, ochutnat čaj ze šípkových větviček a společně se projít s "jedlýma očima" otevřenýma, můžete se přidat na další Jedlou procházku.
