• Denisa

A to kupuješ i tyhle drahé oříšky?!


Když jsem byla malá, oříšky pro mě znamenaly lískáče rostoucí kolem potoka u babičky na Slovensku. Dlouhé větve lísek visely nad hladinou a já jsem na ořechy mohla dosáhnout rovnou z potoka, kde jsem stála v holinkách plných vody. Každý rok na konci léta jsem netrpělivě rozkousávala mladé ořechy a zkoušela, kdy už konečně trochu dozrajou.

A pak taky vlašáky ze dvou velkých stromů na babiččině zahradě. Těch jsme měli hodně, byly ale zasloužené. Dostat totiž z těch malých ořechů s extra tvrdou skořápkou ven jádra nebyla žádná legrace. Louskáček na ně obvykle neplatil a po zásahu kladivem se kolikrát nezachovaly ani čtvrtky jader.

Dobře si pamatuju, jak jsme před Vánocemi vydlabávali špičkou nože každičký malý kousek ze skořápky. Neměla jsem to ráda. A ta nechuť k louskání vlašáků mi zůstala. Když mi někdo nabízí ořechy nevyloupané, s díky odmítám. Přednost dávám vylouskaným (Děkujeme, dědo!) a ve skrytu duše doufám ve velkou zahradu s papíráky.

Ořechy pro zvláštní příležitost

Později jsem se setkala s ořechy dalšími: s mandlemi a para ořechy. Ochutnala jsem je na návštěvách či jsme je dostali na Mikuláše. Mandle byly ve vánočce. Považovala jsem je za dobroty, co se nedávají jen tak.

A i když u nás dávno běžně v obchodě najdeme více než dva druhy ořechů, pro mě dlouho zůstávaly ve škatulce "speciální příležitost". Drahá pochoutka, která se běžně nekupuje a nekonzumuje. Svou ořechovou chuť jsem občas uspokojila oříškovou tyčinkou za pro mě přijatelnou cenu.

Dneska už jsou různé druhy ořechů běžnou součástí našeho jídelníčku. Oceňuju jejich chuť i bohatou škálu látek, které v sobě pro nás skrývají. Přidávám je do pečení, sypu je opražené na ovesnou kaši, vyrábím z nich oříškové máslo nebo nepečené muesli tyčinky...

Často se však setkávám s údivem známých, když si samotné ořechy dáváme s divoženkami ke svačině. Pak vytáhnou kupovanou oříškovou tyčinku s tím, že nekupují ty drahé ořechy, když si přece můžou koupit tohle.

Oříškové tyčinky versus ořechy ze společného nákupu

Jen se nad tím pousměju a vysvětluju, jak to s ořechy mám a jak je nakupuju společně s kamarády. Dobře tomu ale rozumím, vždyť jsem to takhle sama dlouho měla. Jak se však postupně měnil můj přístup ke stravování i nakupování, měnila se i optika oříškových tyčinek.

Po letech čtení etiket mi totiž došlo, že ty "oříškové" tyčinky v sobě obvykle oříšků moc nemají. Bohatě zastoupeny bývají jen ne-ořechy buráky, zato však závdavkem dostáváme spoustu věcí, po kterých vůbec netoužím. A tak to často mizivé množství ořechů vyjde dost draho a to netušíme nic o jejich kvalitě.

I samotné ořechy, bydlící běžně v obchodě v pytlíkách po 100 gr, stojí často i o polovinu více než jejich sourozenci ze společného nákupu. Při něm si kvalitu volím sama. Vím, co a kde kupuju. Po letech zkoušení ji snadno rozpoznám. U celých jader dobře vidím, jak ořechy vypadají. Můžu si ně sáhnout, ovonět, ochutnat. A taky je správně skladovat.

Chuťové objevy

Zrovna nedávno mě překvapilo, jak úžasnou mají chuť čerstvé para ořechy. Došlo mi, že jsem se vždy setkala jen s těmi zkaženými. A takových rozdílů v chuti a kvalitě surovin jsem už za dráhu svého společného nakupování objevila spoustu. Taky si o našich smyslových objevech povídáme s kamarády při předávání dílů ze společné objednávky. Jestli chcete taky, tak si stáhněte můj ebook Nakupujeme společně: Objevte 6 výhod komunitního nakupování :)

Jaké jsou vaše nejoblíbenější ořechy a co s nimi děláte?

#ořechy #nakupujemespolečně #společnýnákup #komunitnínákup